Domů
Hlídání - hosté
Králičí zprávy
Moji králíčci
Videa
Odkazy
Kontakt
Návštěvní kniha
Galerie
=> Vikinka
=> Cipísek
=> [Čertík]
=> [Zuza]
=> [Zlatěnka]
=> společné fotky
=> Před králíčky ...
 

Vikinka

Tuto poněkud nezvyklou beránčí vlasatou holčičku jsem si donesla jako pětiměsíční od slečny, která musela odjet na rok do zahraničí. Vzhledem k její velikosti bylo potřeba pořídit prostornou klec - ale hlavně bývá na volno. Moc místa tam nemá, trvá na domečku (občas se tam schová, třeba při luxování) a velikost wc je k ní tak akorát ...
Vikinka váží 3,10 kg.




Je to velice zvláštní králíček, když není po jejím, hned se urazí a sedne si ke mě zády, žaluje taky na ostatní králíky. 
Udělala si na pohovce záchůdek - zakryla jsem to igelitovým tlustým ubrusem, počurala to, pak na to desky a kachličku, kádinku, počurala to  ... už nechodila nikam jinam, než na pohovku. Tak jsem pohovku vydezinfikovala, dala úplně jinou deku, nepříjemnou a štiplavou a zakázala tam vstup. Vikinka to překvapivě dodržuje.
Když tam skočí některý cizí králík - hned mě jde dloubnout do nohy, aby se šla podívat, jak ten cizinec zlobí. Musím jí pak dát nějaký mlsek a cizince odvolat z pohovky. 
Donutila mě také zrušit nebo daleko od sebe odstavit nábytek v pokojíku - měla tam lezeckou stěnu do takové výšky, že jsem měla o ni strach. Po policích se přemísťovala buď tak, že vyhodila krajní věc, vlezla dozadu a v běhu vyhazovala ven obsah police. Nebo - a to bylo horší, chodila po zadních po volném předním prostoru a tlapkami (předními) se držela vyšší police. Když jsem ji tak našla, ani mě nenapadlo jít pro foťák, jen jsem ji chňapla a zakázala jí to. Zbytečně. Nábytku je tedy poskrovnu, s plnou plochou dole a daleko od sebe. Plyšové tlapky kloužou, stejně by jednou spadla ... Pohybovala se ve výši ramene člověka, to na zlomení nožky stačí.
Stávalo se mi, že jsem ji nemohla najít a ona seděla v polici jak plyšák a určitě se mohla utlouct smíchy, jak chodím a vykřikuji: "Vikinko, panenko, kde jsi ... , kde tě mám?" To byla potichu. Ale stačí zavolat, a protože teď už nemá kde sedět ve výšce, hned se odněkud přižene.




Je spíš k lidem než ke králíčkům - chvíli je s ním zadobře, pak vyprovokuje rvačku. Když je pouštím dohromady, nesmím se od nich vzdálit.
Rvačky, které Vikinka vyprovokuje už nabyly od léta takové intenzity, že je pouštím v různých místnostech. Mrňata v kuchyni a na předsíni, Vikinku v pokojíčku a na balkóně. 
Nevím, proč se perou, ale Viki útočí po krátkém očuchávání bez rozdílu na všechny. Ale jen na domácí králíčky. S hosty kamarádí - zvlášť s těmi většími - to je pak roztomilé je spolu pozorovat.
Ráda chodí ven, ráno vždycky vyběhne na balkon zjistit, jak je venku.


 
Motto:
Stránka je věnována králíčkům všech velikostí a druhů, protože jsou úžasní.
 
This website was created for free with Own-Free-Website.com. Would you also like to have your own website?
Sign up for free