Domů
Hlídání - hosté
Králičí zprávy
Moji králíčci
Videa
Odkazy
Kontakt
Návštěvní kniha
Galerie
=> Vikinka
=> Cipísek
=> [Čertík]
=> [Zuza]
=> [Zlatěnka]
=> společné fotky
=> Před králíčky ...
 

Před králíčky ...

Řazení od posledního k prvnímu.

Čičánek

                                        Vyjímečně přitulený.


sameček činčily, narozený v lednu 1991. Je to zvláštní zvířátko, má překrásnou srst, pod kterou se skrývá kostnaté hubené tělíčko, jemné pacinky bez drápků, které mají kožní záhyby s velmi ostrou pokožkou (jako pemza). Slouží jim k udržení se na skalách v přirozeném prostředí. Činčily jsou ve volné přírodě téměř vyhubené. 
Velmi plaché zvířátko, nemá rád hlazení a chování, od počátku mě přijal jako jediného člověka-pečovatele, ostatní zastrašuje a někdy i kouše. U mě používá výstrahu - položí zoubky ostré jako žiletky na ruku a čeká, jestli pochopím ... většinou pochopím rychle.
Přenáší se tak, že si sám "nastoupí" do dlaní a je nesen bez držení volně. Občas snese přitulení - to ale jen chviličku a už se vykrucuje z náruče pryč. V zimě je schopen strčit člověku hlavičku pod krk a zahřívat se. Ovšem jen chvilku, jak je jeho zvykem.
Umřel v září 2010 ... o měsíc přežil složitou operaci čelisti a zoubků ... bylo mu 18,5 roku.
Činčily jsou úžasná zvířátka, neskutečně hebká a krásná, ale další si už nepořídím - mohla by mě přežít.



Kromě morčátek jsme měli ještě křečíka džungarského, pískomila (ten si stavěl nádherná kulatá hnízdečka 
z rozžvýkané trávy do stejně velkých kousků), oblovky, strašilky, třepenitku.



Vejce         


morčátko, sameček, měl být dán k sežrání hadovi, 4.8.1992, váha 9 dkg, v dospělosti 80 dkg, hodné, trpělivé, mírné zvířátko, zvolna si chodil po kuchyni a kontroloval co se děje. Zemřel na podzim 1996.


Skořička  


morčátko, samička, koupena na výstavě 6. 6. 1992, váha 18 dkg, nejhlasitěji pištěla, když mě slyšela jak přicházím, bylo ji slyšet už přededveřmi. V dospělosti váha 80 dkg. Zemřela 28.5.1997 náhle.

Černý      


morčátko, sameček, koupený na výstavě 19.10.1989, 
v dospělosti váha 1 kg. Leskle černý, ve srovnání s ostatními trochu samotářský tvoreček. Umřel náhle 26.5.1992.



Punti         


morčátko, sameček, koupila jsem si ho 21.9.1988, jako reakci na úmrtí Mopa. Vážil 17 dkg jako dospělý pak 1,25 kg, později 83 dkg. Byl rovněž určen jako krmivo pro hady, koupila jsem ho za 10 Kč. Hodné, trpělivé zvířátko, hodně se hlasově projevoval. Byl dlouho nemocný s ušima, ale podařilo se mě ho vyléčil, trvalo to 7 měsíců. Pak v pohodě žil dál, dokonce občas chodil se mnou ven. Začal být méně pohyblivý, méně jedl a nakonec se neprobudil 27.5.1993.

Vati       


morčátko, samička. Lidé v mém okolí věděli, že mě umřel Mop, proto další den (to už jsem ale měla doma Puntiho) jsem po návratu z oběda našla na svém stole papírový sáček s tím, že prý tam někdo za mnou byl, a když mě nezastihl, nechal toto tady pro mě. Otevřela jsem to - pravda, nejprve jsem s tím trochu zachrastila - a byla tam morčenka, celá jako z vaty. droboučká, hodná, v dospělosti vážila pouze 60 dkg. Nikdy neměla mláďata, i když byli kolem ní v určitém období 2 samečci. Běhávali spolu, občas i spolu bydleli, ale nic. Umřela na zánět - chodili jsme na injekce, nepomohlo - 9.3.1992.

Marcipánek 


zebřička, sameček, neskutečně ochočený, měl své skrýše mezi květinami, rád se schoval i do linky s nádobím a moc rád taky vyhledával Mopa, aby si pospal v jeho srsti. Pod všemi dveřmi jsme měli podstrčené noviny, protože ptáček tam měl své zastávky. Dokázal spát člověku na rameni a rád bojoval s nitěmi na froté ponožkách, asi v těch nitích viděl znepřátelené červy.
Schovával se také v košíčku s pletením. Miloval focení, v té době máme všechny fotky s ptáčkem na rameni. 18.9.1987-8.11.1990.
Umřel náhle, spadl s bidýlka.


Mop         


dlouhosrsté morčátko, sameček, byl poslán chovatelem z Českých Budějovic, syn (tehdy třeťák) ho vyzvedl sám na poště a přinesl za silného mrazu domů, do nachystaného kotečku dne 19.3.1987 (chránil ho přitom vlastní bundou). A opět jsem snaživě trhala trávu, sušila i krmila čerstvou, plnou psích i jiných parazitů ... Potom jsem už krmila pouze kupovaným senem. 
Bylo to úžasně společenské morče, pobíhalo kolem nás a vydávalo hlasité kru kru kru. Občas zrychlilo a obíhalo nás velkou rychlostí. V dospělosti vážil 1,05 kg. Dostal infekci, 2x denně jsem mu píchala injekce, snažili jsme se ho vyléčit - nepovedlo se. I když mu muselo být hrozně zle, pořád chtěl, abych ho držela na klíně a hladila ... umřel 22.9.1988 v poledne, když syn právě přišel ze školy.

 




Ruda  


rozetové morčátko, sameček, přinesl ho synovi 1.6.1986 můj bratr už dospělého, vážil 1,2 kg. Při umývání tlapek jsem ho jednou postavila do vany, schválně lezl do vyšší vody, a tak jsme objevili, že výborně plave a rád, dokonce se nechtěl nechat chytit a vytáhnout z vody. Pak se sušil na stoličce u topení, zabalený v dece. Aby si neznečistil tento improvizovaný pelíšek, vycouval kousek přes stoličku a vyčural se na koberec v domnění, že ho pochválím. Neznalá věci jsem v té době pilně trhávala trávu na svazích kolem cest na sídlišti, a protože jsem se vyhýbala místům kam se chodí venčit psi, vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být pro zvířata škodlivé. Rudýnek dostal zažívací potíže, kapky a injekce nepomohly, umřel 12.3.1987.


 
Motto:
Stránka je věnována králíčkům všech velikostí a druhů, protože jsou úžasní.
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=