Domů
Hlídání - hosté
Králičí zprávy
Moji králíčci
Videa
Odkazy
Kontakt
Návštěvní kniha
Galerie
 

Králičí zprávy

3.6.2010 - původně hlídaný Beníček se změnil na Belindu a zůstane u nás. Její "tedí prvky" srsti jsem musela ostříhat - byla neustále plná dredů a sena. Mám pocit, že se jí ulevilo a mě se tak moc líbí. Je to kříženec maminky zakrslé a tatínka tedíka a ještě je do toho přimotaný lvíček. V sobotu 5.6 jí budou 3 měsíce.

27.3.2010 - Cipísek je stále maličký, už si u nás zvykl. Je velice přítulný, rád se chová a mazlí, ale musí se hlídat, protože mu moc chutná cokoliv z umělé hmoty. Jeho nejoblíbenější hračka je momentálně kus hadry z povlečení.
Vikinka si oblíbila čínské zelí a jen jeden druh sena. Ostatní vyháže ze seníku a roztahá po pokoji.



4.2.2010 - mě volal do nemocnice dr. Jekl, že musí uspat našeho Čertíka - měl zauzlení střev, tak aby zbytečně netrpěl. Chudáček malý, tak hodný králíček snad druhý ani není. A jak si rozumněl s holkama, Zuzičkou a Zlatěnkou. Je mi po nich všech moc smutno.




12.12.2009
- nám umřela Zuzička na infarkt. Pár dnů předtím špatně jedla, dali jsme ji na VFU, pak jsme měli pokračovat v léčení a hlavně "rozjezení" doma. Náhle se začala potácet a umřela.
Protože jsem se nedokázala dívat na prázdnou klec po Zuzičce, přinesli jsme si domů Cipíska, maličkého chlapečka z Pet planet, který tam pobýval asi 2 měsíce, takže k nám přišel asi ve  4 měsícíchMáme opět 3 králíčky.

8.12.2009
-  už jsem zase doma se svými králíčky, zase jsme kamarádi, odpustili mě moji dlouhou nepřítomnost.

15.7.2009
- v galerii jsem přidala novou rubriku Společné fotky

23.5.2009 - Vikinka přestala jíst a bobkovat. Snesla jsem jí všechno možné, ani se na to nepodívala, odvrátila se a jen ležela. Dala jsem jí trávicí pastu a odešla na dlouho dopředu objednané vyšetření. Po návratu byla Viki ve stejném stavu ... tak znova pasta, masírování bříška ... v noci konečně začaly vycházet řetízky bobků, spojené její dlouhou srstí. Mezitím jsem šla do nemocnice a lítaly sms zprávy o tom, co Vikinka bobčí a papá a jak se chová. Trvalo skoro týden, než "to byla zase ona".
Čertík se Zuzičkou si už zvykli, že tu Zlatěnka s námi není - přestali ji hledat a už ti dva dokážou udělat stejný nepořádek jako když byli tři.
Statečně snášejí moji střídavou nepřítomnost a to, že se o ně stará páníček - už se s ním spřátelili, takže nedělají rozdíl mezi tím, kdo se o ně stará. Mám z toho radost a jistotu, že se o ně nemusím bát, když jsem v nemocnici.

28.4.2009
- dnes nám umřela Zlatěnka, nepřežila složitou operaci. Něžná, hodná holčička, strašně moc mi chybí. Taková už žádná nebude.


2.4.2009
- Očkování
Proběhlo u nás očkování - Zuzička zvlášť, Čertík se Zlatěnkou ve velké přepravce, pak Vikinka zvlášť.
A bylo taky vážení. Zuzička 1,8kg - Čertík 2,05kg - Zlatěnka 1,7kg - Vikinka 3,1kg. Máme tedy doma 8,65kg kožešinové a běhací váhy. Ani jeden nezvládl očkování na stole, u všech to proběhlo u mě v náručí. Jen jsem se bála, abych to neschytala já. I jinak přezíravá a nechovací Vikinka moc dobře věděla, kde je panička a jak na ni vylézt. Zjistila jsem, že když je nenutím,aby byli na stole, zvládnou to i s vyšetřením s mnohem menším stresem. Doma pak byla tichá domácnost, všichni leželi uraženě zády ke mně, ale brzy je to přešlo.

5.3.2009 - Jak na mrkev
Měla jsem možnost pozorovat teddíka jak papá mrkev. Kolečko mrkve zdvihl tlamičkou, sedl si vzpřímeně na zadeček se svěšenými předními packami a zoubky a jazýčkem bez dotyku otáčel v tlamičce kolečkem mrkve a ukusoval.
Většina králíků prostě přijde k mrkvi a začnou hlodat. Někteří nedůvěřiví chvíli s mrkví tlučou a hází - nejspíš proto, aby ji zabili a dlouho se netrápila nebo aby změkla a šla lépe kousat.

28.2.2009 - Zlatěnka dostala před čtyřmi dny mírný průjem. Jenže místo aby se to lepšilo, přestala téměř jíst a bobčit. Na dotyk kolem zadečku reagovala bolestivě. Zjistila jsem, že má "ucpaný" zadeček zaschlým průjmem a jak se pokoušela si to očistit, zřejmě si to pohmoždila ... Umyla jsem jí to dočista vatou s kysličníkem (krásně to pustí). Jenže ona ani pak nejevila snahu jíst, jen se trochu napila heřmánku. Dávala jsem jí mrkev, nasušené pampelišky a jitrocel, nasušenou mrkvovou nať, vždy jen zobla a nic. Pomohlo až lněné semínko a několik snítek kudrnky. To jí zachutnalo tak, že v noci na dnešek už vyjedla polovinu misky a věštšinu sena a bobky má už pěkné. Měla jsem v pátek dovolenou, docela jsem si ji rozmazlila.Když mě uvidí, začne panáčkovat a čeká co bude k jídlu. Tak tohle nám vyšlo dobře.

23.2.2009
- ve čtvrtek odpoledne si Vikinka zaběhla na balkón do sněhu. Dělala stopy, pak se k nim vracela, očuchávala je, mezitím udělala další ... byla roztomilá a legrační  ... pak jsem se otočila, abych dokončila čištění klece, a Viki vyjedla díru ve sněhu - asi tak plnou polévkovou lžíci. Celé to trvalo snad 5 minut, ovšem průjem z toho měla 2,5 dne. Dostala šalvěj, živočišné uhlí a senovou dietku.


17.2.1009 - poslední dobou, jakmile doma něco jím, se Zlatěnka postaví přede mnou na zadní a upřeně mě pozoruje. Musím jí dát aspoň čichnout, ale opatrně, je schopná mě to vyrvat z ruky utéct s tím pod radiátor doprostřed, kam na ni hned nedosáhnu.Než odsunu stůl, spořádá kus úlovku. Její záliba v lidském jídle je značná. Ostatní moji králíčci si lidského jídla nevšímají a ani je nevzrušuje, když někdo jí. 
Čertík, když má na něco chuť, sedí před skříňkou s kraličí potravou. Výdrž má, vydrží tam dlouho. Když nejdu, přiběhne mě pobídnout zahlodáním do pantofle.


13.2.2009 - opravdu je můj králík inteligentní ?
Den první: Vikinka se místo přivítání se mnou rozběhne a skočí na krabici, která se pod ní propadne. Pak vyleze a vzteká se, že nemůže dovnitř vyhlodaným otvorem. Skočí dovnitř shora, nabobčí tam hromadu, vyleze a  jde si kontrolovat pokoj.
Den druhý: Vikinka se místo přivítání se mnou rozběhne a skočí na krabici, která se pod ní propadne. Pak vyleze a vzteká se, že nemůže dovnitř vyhlodaným otvorem. Skočí dovnitř shora, nabobčí tam hromadu, vyleze a  jde si kontrolovat pokoj.
Den třetí: Vikinka ...  vydržela jsem to čtyři dny. Pak krabice začala smrdět, vyhodila jsem ji - a je klid. Do okamžiku, než donesu novou.


17.1.2009 - stříhání drápků. 
Zuzička se po chvilce hlazení podvolila, přední jsem  ostříhala když stála a zadní - to si lehla na bříško a dovolila mě natáhnout jí nožky vzad a stříhat. Potom mě ještě dlouho nechala hladit "zaječí pacičku pro štěstí" a vůbec nezdrhala.
Čertík - tak ten se překonal. Přední opět vestoje, ale na zadní se mi povedlo si ho položit na předloktí hlavičkou a zádíčky, stejnou rukou mu přidržet zadní nožky a druhou stříhat. Setrval v této poloze dlouho, očividně mu to nijak nevadilo a nechal si dělat všechno možné. Konečně jsem si v klidu prohlídla rány po kastraci - zarostlo mu to krásně - taková dvě černá holá místečka. Udělal mě tím ležením "na miminko" radost.
Se Zlatěnkou nebývá s tímto problém. Vikinku vůbec sama nezvládnu - přece jen - je jí kus a má sílu a hlavně vůli si nenechat nic líbit.

12.1.2009 - protože Zuzička si s ostatními stále ještě nezaběhá a neměla by dostatek pohybu, dávám ji často i s klecí na předsíň, otevřu jí dvířka, občas pozoruji co dělá (třeba několik minut skáče z klece ven a zase dovnitř). Co mi ušlo, bylo to, že se podezřele často motá kolem botníku. No a taky jo. Mám prožrané kozačky nad kotníkem. Sice jsem je zašila a přebarvila světlé okraje "rány" na černo, ale vidět to je. Buď dostane botník pletivová dvířka (hledám "elegantní" pletivo) nebo budu muset Zuzku venčit jinde - s ostatníma si někam zaleze a ani se nehne a navíc si myslím, že jí to prohlubuje ustrašenost.


8.1.2009 - opět pokus o společné běhání a test snášenlivosti.

Ohrádka je rezervní - pro nemoc nebo nečekaného hosta bez vybavení. Zevnitř je kvalitní, ale nikdo nepočítal s tím, že ji budou ohlodávat ušáci také zvenku ))
Králíčky jsem nepřetržitě hlídala a bude to ještě dlouho trvat - Zuzička je velmi nedůvěřivá, reaguje vyděšeně. Měla jsem za to, že ji Zlaťka nesnáší, ale dnes jsem vypozorovala, že se jen lekne její reakce třeba na pokus o olízání hlavičky. Třeba se to časem zlepší. Zuzička neopustila ohrádku, i když byla dvířka otevřená.
Ohrádka má i podlážku a síťku nahoru a poutka pro kolíky. Je skládací do velmi ploché tašky.



28.11.2008
- Čertík a Zlatěnka jsou teď báječní kamarádi, dovedou se "mucánkovat" celý čas, kdy jsou volně. Zlatěnka útočí na Zuzičku, ale intenzita nesnášenlivosti klesá. Čertík se Zuzkou vychází, ale nijak zvlášť se nevyhledávají. Zuzička se venčí většinou v jiné části místnosti a pokukují po sobě. Myslím si, že časem se spřátelí všichni.Vikinka samozřejmě nadále útočí na všechny naše domácí králíčky, běhá v jiné místnosti - s hosty buď kamarádí nebo je milostivě přehlíží.
Zlatěnce se spravilo svalstvo bříška - je mnohem pevnější a Čertíkovi na klec skáče asi tak s 15 cm rezervou. Je celkově pohyblivější, dokonce se dožaduje vycházky, což dřív nedělala. Byla hodně pasivní králíček, s Čertíkem ožila, zrychlila běhání a občas si i dupne - to když jí něco nedám hned.

3.11.2008 - Zlatěnka má falešku. Roztomile se snaží, nosí hadry a seno po kleci, občas se zamyslí s plnou tlamičkou nákladu... Nechce se kamarádit s ostatními králíčky - zlobně na ně kvoká. Je mi jí líto, snažím se ji zabavit, hodně ji chovám. Snad to brzy přejde.

24.10.2008 - všichni jsou přeléčení, mají radost, že dostali k pití obyčejnou vodu a pochutnávají si na ní.
Změna v běhací sestavě - už ne všichni tři naráz, ale Zuzička a Čertík spolu jako první, Zlatěnka po nich zvlášť. Nevím co si s Čertíkem udělali, ale on všecky před ní uteče do klece.

15.10.2008 - stalo se, že Vikina proklouzla za ostatními králíčky. Chvili byla pohoda, dokonce jsem uvažovala, že je konečně všechny čtyři spolu nafotím. Pak ji ale Čertík nějak dloubnul do zadku, naštvala se a chytla ho za zátylek, vyhodila nad hlavu, chytla a praštila s ním zádíčky o okraj klece. Čertík zůstal jako opatřený, utekl do kuchyně za Zuzkou, Vikinu jsem zavřela do pokoje. Všechno se seběhlo tak rychle, že jsem nestačila zasáhnout a Vikině Čertíka sebrat. V kuchyni pak Zuzka Čertíka utěšovala a utěšovala, ale jen do té doby, než zase vzpamatoval a začal dloubat ji.  On prostě všechny kolem sebe neustále pokouší. A Vikina dává za pokoušení nepřiměřeně tvrdé tresty. Idylka se čtyřmi králíčky prostě zatím nebude.


12.10.2008 - všichni čtyři králíčci se přeléčují na kokcidiózu. Zuzanka, kvůli které se to vlastně děje, nějak nechce tu medicínku pít. Ostatním očividně chutná a prostojí u napáječek dlouhé minuty ...

NakupniCentrum.cz
 
Motto:
Stránka je věnována králíčkům všech velikostí a druhů, protože jsou úžasní.
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=